Potápím mysl do ří?e Trollech
Podzimní ráno vítá chladný les
V zeleni ?ivota slavím temný úsvit
Stromů píseň zní v husté mlze

Skalní vítr du?í přírody
Zvětralých kamenů království
Pramen ?ivota mezi pařezy
Lesní studánka věčné bohatství

Ve spleti křovin vidím bohy dřevěné
Otvírám oči do země prosáklé
Kymácí se stromy kmeny vrzají
Tmavé listí padá ptáci zpívají

V údolí je zima dole v ba?inách
Tam zarostlá je cesta v hustých křovinách
Mé kroky vedou do hlubin kde chladný je mech
Prodírám se hou?tinou cítím lesa dech

Věčný lesní světe!
V tobě jsem spatřil boha!
Ve stromech ve vodě
V zemi je tvá síla

Za jarní doby sněhy tají
Masy vody řeku plní
Bouří se ?ivel přírodní
Hladina stoupá vý? a vý?

Zchátralá stavba poblí? břehu
Dlouho si říkám: "není to pravé"
Kamenná kaple s Pannou Marií
Modlí se pod ní jen bláznivé paní

Tolik stoupá voda, a? do kaple vtéká
Pohled staré sochy stejně bezduchý
Příroda se zlobí, láme se kří?
Propadlou kapli voda odná?í

Blázni truchlí, strach mají z řeky
V?ak přírodní síla pravým je bohem
Krev na?ich předků a otevřené oči
Křesťanství pryč, jaro přichází

Sly? mou píseň -
V lesní tíseň,
Zimou sně?í,
Léto bě?í.

Větry zvoní,
Dny se kloní,
Slunce klesá,
Příboj plesá.

Vřesy rudé,
Rovno v ml?né
S tklivou písní
Divých husí.

V zimních nocích,
Křídlech ptačích,
Chladná tíseň -
Moje píseň.

Toulám se v lesích
Pod hradem Radyní
Tající sníh vidím
Vsakuje se do země

Věčná zeleň smrků
Tmavne v ?edi soumraku
Mé kroky vedou do kopce
Po spleti starých kořenů

Cítím blízkost skřítků
Jsem tady pro ně
Oni ví co potřebuji
Kdy? schvátí mě zlá nemoc

U? jsem blízko cíli
Radyně na obzoru
Nic mi v lese nechybí
Za noci u hradu

De?těm skrápěn po cestě
Temným lesem procházím
Nasáklá země vodou
Vane vlahý vítr

Stojím u jezera na břehu mezi vrbami
Sleduji labutě, teskně táhnou oblohou

Mraky visí nehybně
Den bez slunce končí
Pokračuji v pochodu
Vidím obrys lesa

Na krajích je?tě le?í sníh, taje do rozorané půdy
Les majestátně temný pohlcen hlubinou černou

Prodírám se křovinami původního pralesa
Duby mechem porostlé, vrány brázdí nebesa

Voda hasí oheň, ale nezhasí
Oheň pálí dřevo, ale nespálí
Dřevo roste z vody a? nad skály
Trollech slaví zemi a dávné doby

Cesta černým lesem zemí, vodou za bouře
Stoupám vý? na skálu, na horu z buli?níku
Trpasličí stezkou, mechem, hlínou, v mlze
Kroky listím vést de?těm ka?dou nocí

Barvy země potemělé do propasti splývají
Trpaslíci do své sluje pod skalní příkrov spěchají
Dr?ím v du?i kořen pod erbem s velkým T
V ří?i temných skřítků, v hlubokých hvozdech

Voda hasí oheň, ale nezhasí
Oheň pálí dřevo, ale nespálí
Dřevo roste z vody a? nad skály
Trollech slaví zemi a dávné doby

Staré pevné zákony - původní duch přírody
Bez ?píny kristovy navracíme na zemi

Navr?ené valy kamenů
Pomník statečných lovců
Lidé se vrací do lesů
Kamenných vesnic a kopců

Na skalách pod Radyní cítím obrovskou sílu
Spojení lesa a černého kovu

Rubá? mrazu obchází krajinu
Vkrádá se do hloubky lesa
První zmrazí spadané listí podzimu
Dál mezi stromy pokračuje jeho cesta

Les sva?uje se stále víc do hloubky
Bezedný jako trychtýř
Pomalu kráčím opadanou alejí
Zbídačený, opu?těný rytíř

Jeho knihy jsou kůra starých stromů
Denně obchází kolem nastra?ených pastí
Mnohokrát je jeho bledá pleť
Zbarvena rudou krví

Ale skryta pod chomáči vlasů a vousů - poustevník

Tlusté stromy, podmáčené kořeny
Mezi křovinami vidím chatrč
Prolámaná okna, komín zbořený
Přesto obydlená poustevníkem

Mlčky sedí, nechává do sebe vstoupit mráz
Vůbec nic nevnímá
Pustý, jak větrem o?lehaný sráz
Náhle v?ak Krista proklíná:

"Ta bestie u? zcela strhla lid
Odvráceni od přírody, odvrhli vláčnost
U? nav?dy ztratili cit
?um stromů, de?tě, vnímat přírodu"

Popadne náhle kus masa
Su?ené maso lesní zvěře trhá zubama
Zahalen do přírodních cárů
Vdechuje vítr, rubá? mrazu

Pr?í a bahnitá cesta vede kroky mé
Do vysokých skal, tam ku starým dolům
Kráčím pozdravit nejstar?í z rodů
Tam planou ohně v hlubokých ?tolách

Má du?e zahalena jest dýmem zapomění
S posvátnou úctou vcházím do síní pod zemí

Pr?í a bahnitá cesta vede kroky mé
Do ml?ných kopců mezi stromy prastaré
Na kmenech znamení velké lesní ří?e
Zelené království kapradí a mechu

Má du?e zahalena jest dýmem zapomění
S posvátnou úctou vcházím do ří?e lesní

Pr?í a bahnitá cesta vede kroky mé
K řeči?tím velkých řek, potokům i pramenům
Závoje vodních víl tancují na vlnách
Modré jezero skrývá jejich tajemství

Má du?e zahalena jest dýmem zapomění
S posvátnou úctou vcházím do světa vodních víl

V podzemí v kopcích zarostlých
Kamenné poklady patří zemi
Skřet Duchmaus stře?il hory bohatství
Lidé kopou do skály, kámen chtějí

Skřet Duchmaus ze Stříbra
Schovával horníkům nářadí
Skřet Duchmaus ze Stříbra
Zjeví se v dolu a zmizí

Skřet Duchmaus ze Stříbra
Království země stře?í
Skřet Duchmaus ze Stříbra
Sídlo má v provlhlém podzemí

On je rozhořčen, v?ak svoluje
Horníci jdou do hlubin hory
Doufá skřet, ?e se časem nasytí a odejdou
Jinak je bude muset na věky stra?it

Lidé chtějí víc a víc to, co jim nepatří
Město Stříbro se rozrůstá, hradby se zpevňují
Postava nízká v dolu se zjevuje
Horníci ka?dého dne spatřují jeho stín

Slunce spí za obzorem
Noční vítr ?evelí v korunách
Stromy sní, zem pokrytá mrazem
Jasná noc, kopce jak ve snách

Oheň ti?e praská do noci jasné
Noční chlad proniká do noci jasné
Zmrzlý měsíc krajině vládne
Jinovatka na keřích, chladný vítr hor

Povstaň ohni a rozehřej zem
Jsi zlatého slunce paprskem
Tvá síla proudí v ?ilách země
Povstaň, ať Vesna vstoupí mezi nás
Mohutná síla tvého dechu řítí se lesní dálavou
Probouzí ducha spící matky
Tvůj plamen se rozléhá v okolí
Tvá náruč objímá bohy ve svatoborech
Probuď semena na?ich rodů
Povstaň, ať Veles vstoupí mezi nás
Tvé silné pa?e rozbíjí zmrzlou zem
Ohni ?ivota, jen? proudí? v nás
Probuď jaro, probuď semeno
Probuď matku a její lůno
Nezhyne ná? starý rod