Sly?te příběh dávný, lidským knihám skrytý
Příběh, který podnes ?ije v lesním přítmí
V přítmí za?lých pě?in, v dechu lesních síní
Vepsán v kůře dubů, je? je věrně stíní

?eptají ho běsi v lůně novoluní
Odrá?í se v očích skrytých čirých tůní
U Zeleného hvozdu kovář zvaný Jasmuz ?il
Stáří u? ho dohnalo, v?ak neubralo sil

Bílé vlasy do copu a vrásky do tváře
A v roklích těch vrásek vryta moudrost kováře:
Zář střídá stín, zář dá o?ivnout novému
Stín střídá zář, stín dá nový tvar ?ivému

V lesích i ve zdech kovárny
Tentý? zákon, tentý? mocný sen
I kmen musí zimou kalen být
Má-li zjara rozkvést posílen

Kovář zná koloběh nejstar?í
Kdy? čepel, podkovu z ohně vyná?í
Plameny ve výhni, v oblacích
Kladivo rozvíří jisker ?havý sníh

Nezapomněl nikdy Jasmuz, nač je třeba dbát
Poklonit se mocnostem, je? stře?í lesní řád
Poklonit se stromům, jejich? dřevem zatápěl
Děkoval za byliny i med divokých včel

Kovář zná koloběh nejstar?í
Kdy? čepel, podkovu z ohně vyná?í
Plameny ve výhni, v oblacích
Kladivo rozvíří jisker ?havý sníh

Zrod, zmar, vzdor, smír
Mráz, ?ár
Dary noci, dary slunce
Dub, meč, buk, ?tít
Jilm, zbroj
Splyne s mízou koloběhu

Lesy pamatují, kdo s úctou jimi ?el
Lesy pamatován ten, kdo nezapomněl

Zrod, zmar
Vzdor, smír
Mráz, ?ár
Dary noci, dary slunce
Dub, meč
Buk, ?tít
Jilm, zbroj
Splyne s mízou koloběhu

Zrod, zmar
Vzdor, smír
Mráz, ?ár
Dary noci, dary slunce
Pravdu, čest
Moudrost, sílu
V tichu slují
Lesy věčně pamatují

Sekery, no?e, zbraně
Takové ve výhni nástroje svítí
?havé se ?elezo utne
A? tvary dozrají v cennosti brilantní

Koně bě?í s lidmi pro dary
Duní podkovy
Po celém kraji pochválené
Kování toho starce

Co tolik srostlý s lesním světem
Přikoval své srdce ke v?em kovadlinám ticha
Koně bě?í s lidmi pro dary
?umí koruny

Jednoho dne, proč ticho se zmařilo
To přijel někdo, hrdě se nesl vysoko
Tam odtud hleděl na mu?e, Jasmuze
Oř jeho ?ebrákem bez podkovy na zadní noze

Za pasem meč, u sedla připevněný ?tít
Dřevo lipové a královský znak
Představil se jako princ, vá?ený dědic
Dubového trůnu města Oreby

"Tvá poklona je málo hluboká, takto si vá?í? prince,
dědice trůnu?
Můj kůň ztratil podkovu,
Ukovej v?ak čtyři nové!
A chci, aby a? tryskem pojedu
Podkovy zpívaly jako ?ádné jiné."

Zapomenuto takové umění
To ani starý kovář z hvozdu nesvede
Neodhalené kovy odjinud
Ne v rukou lidských tajemství lze dr?et staletí

Odmítnout rozkazy pánů nedobře
To kat by musel uposlechnout, přijít k oprátce
Sekery, no?e, zbraně
Takové ve výhni nástroje svítí

?havé se ?elezo utne
A? tvary dozrají v cennosti brilantní
Koně bě?í s lidmi pro dary
Duní podkovy

Po celém kraji pochválené
Kování toho starce
Co tolik srostlý s lesním světem
Přikoval své srdce ke v?em kovadlinám ticha

Koně bě?í s lidmi pro dary
?umí koruny

Za tři dny musí splnit Jasmuz rozkaz ?lechty
Jinak dobrého nic na světě u? nepotká
Princ míří do vesnice ke staré skalle
V tom hostinci ulehne a ruce si bude mnout

Slunce plane na východní straně
Tančí v korunách, stromy mluví
Kudy cesta k tajemné vede hoře
O ní? praděd vyprávěl, o vzácných nerostech

Slunce klesá mimo dohled hvozdů podzimních
Oheň a maso, v lo?i listí Jasmuz sní
V plamenech blesky, magický vzduch
A ve snu kráčí cestou tolik hledanou

Skutečná ta skalní stěna
Poutník noci zdraví tvé stáří
Kovářova prosba, promluví ať ona
Poodhalí rudy i jejich tajemství

Trpaslík hledí z otevřených úst hory
Do otevřených úst kováře
V?echno o něm ví Röri
Mistr ?lechtění kovů, rud a kamene

Vejdi do mého podhoří, naučím tě zázraky
Znám dobře tvé trápení
Někteří lidé, ti zlomocní
Vím kdo jsi a čí potomek

Nasbírej dřevo padlé do pece
Krásná kladiva, kle?tě
Hleď na plameny, světlo měsíční
Kovář jako němý z nádhery

Toho nářadí a vzácných surovin
Neznámé kovy
Horniny fialovočervené
Se ?lechentým svolením
Taví Jasmuz co lidé neznají

Kuje a kuje podkovy, v trysku prozpěvující
Prosolené vepřové a zbytek piva pro Röriho
Jak obrovská pomoc, a tak malou ?ádá odměnu
Ty spí?, Jasmuzi

Směje se trpaslík a s ním ozvěna
Vstávej, u? je bílý den
A ty má? dlouhou cestu na bedrech
Slunce pálí do očí, svit mezi větvemi

Co teď, ach, ten promarněný čas
Ve studánce září v?ak čtyři podkovy
Hora nikde, ani snová cesta, ani Röri
Poklona lesu, díky Paní, Pánovi
Díky tajemné hoře, v?em silám přírody

Skoro a? za tmy doma, netrpělivý tam princ
Orebyjský syn, a ?klebí se pový?eně
To mu ale upadl meč
Kdy? Jasmuz ho oslnil dílem svým

Okoval rychle běhy koně
Podkovy zpívaly jako ?ádné jiné

Jak vidno zná? skrytá tajemnství
Kterak udělat věci lidmi neviděné
U?etřím tvůj ?ivot pokud mi uková?
Zbroj takovou, co nikdo nespatřil

Nikdy u? neříkej, komu mám děkovat
V této zemi jediným pánem jsem Já
Tak jako prabába chodila pro radu
K hoře tajemné i Jasmuz vyrazil

Bloudil po lese zkou?el najít studánku
Směr ztratil, soumrak tmu rozlil
Při?el čas ohně, tanec plamenů
Soví houkání, ticho lesa

Při?el čas noci, hlubokých snění
Poutí do míst kam zaml?ená cesta
Tajemná, horo tajmená
Poutník nocí zdraví Tvé stáří

Prosím promluv
Tajemná horo
A sděl svá cenná tajmství

Zelené břehy obrovského jezera
Třpyt vody vlny hrají barvami
Uprostřed ostrov s ú?asnými jeleny
Mohutnými skoky vzná?í se nad vlnami

Barvy mění z hnědé na bílou
Podle břehu kam skokem dopadnou
Na ostrově obrovská jedle
Z poloviny zeleň, a z druhé v plamenech

Jasmuz na lodi, ta sama k břehům ostrova
Dovezla před rytíře na vysokém koni
Jeho jméno Trom, syn Paní a Pána
A strá?ce věčného koloběhu

Proč strom je zelený, hoří a neshoří
Proč jeleni barvu mění
?ivot se mění ve stín a stín ve světlo ?ivota

Pojď ke mě na koně, jedeme pro zbroj

Instrumental

Pod obrovskou jedlí kotel, a z něj páry sr?í
Překrásnou zbroj Röri nese, dar od Pána a Paní
Buď pozdraven, Jasmuzi
Hora opět vydala svá tajemství

Pivo a vepřové maso chci
A znovu pod kotlem mi zatopí?
Pevné a vzdu?né brnění
Jen? ?ádný ?íp neprostřelí

Tu zbroj lidé neznají, ani vzácnost její
Duhovými barvami se ?lechtěné kovy honosí
Z jiné strany ?ivota dar od Pána a Paní
Je?tě je zapotřebí

Ponořit celé dílo do kotle
Lektvarem naplnit roh Tromovi
A vzbudit se ze snění
Jasmuz celý rozlámaný

Slunce na nebi
Díky drahým z lesa
A donese zbroj k domovu
Před domem ji? čekal princ

Bez díků zbroj si odebral
A plánuje hned armádu
Války vést a vyhrávat

"U?etřím tvůj ?ivot, bude? mi sluhou
Padat budou království pod na?imi meči
Neodmlouvej hlupáku stará
Můj rozkaz je zákon
U? jednou jsem ti řekl, kdo je tady pán
A ty stále nemá? úcty dost
Tisíc těchto brnění donese?
A klekni před budoucím králem"

Starý kovář seřezán do hlavy bez milosti
Probral se a? v útrobách smrduté hradu kobky
Zde dlouho nevydr?í, bez jídla a vody
Beznadějný pocit, a? utrápení k smrti

Rozkazy mířené na ztělesněné řemeslo
Do trůnního sálu po schodech nahoru
Rytinami stromů, zvířat tam zdobeno
Poní?ený stařec ta?en nekrálem

Pravý král toho času na cestách obchodních
A trůn nesmí ani jeho syn po?pinit
Po?ehnání plamenem i rituál ve studni
Vládcům lesa povinnost se s úctou předstvit

Dubový trůn
Symboly ?ivota
Symboly lesa
Královské znamení
Paměti rodu
Na stěnách obrazy

Strá?e tupé bez citů teď slou?í princi věrně
A ten ?ádá, ?ílenec, pro v?echny stejné zbroje
Přes v?echnu zlou potupu má Jasmuz je?tě tvář
To smí kázat kováři jen opravdový král

"Co?! Ty mi bude? poroučet co smím a nesmím?
Já jsem král! Král! Sly?í??"

V záchvatu zuřivosti ten lotr usedl
Na otcův trůn nepochybně neprávem
Ze vzne?eného křesla, dřeva, ?ivot vytryskl
Mohutnými větvemi mu jde po hrdle

"Usekejte větve" křičí přidu?eně princ
A přiřítil se Trom, jezdec v duhové zbroji
Jednou ranou strá?e srazil, nezbylo jim sil
Skoro v?echny meče vyměkly na jíl

Dubový trůn
Symboly ?ivota
Symboly lesa
Dubový trůn
Symboly ?ivota
Symboly lesa
Obrazy smrti

"Zabijte kováře, to jsou jeho čáry!"

Jasmuz u? spí...
Jasmuz u? spí...

Den jakoby potemněl, a přece září
Röri zvedá raněné tělo
Za mostem duhovým jiný je svět
Smrt usedá v starcově tváři

To zrádná strá? v princových slu?bách
Smrtící ranou kalí naděje v?ech
Kovář pak v slzách omluvu vy?eptá
"Odpusť, Paní, ?e ru?il jsem klid."

Válečník Trom veze tělo kováře
Nad hladinou jezera letí jeho oř
Pod jedlí čarovnou k spánku uléhá
Jasmuz svoboden v sen se pohrou?il

Výheň vyhasla jak v Jasmuzových očích jas
Ji? nevychrlí ?havých jisker roj
Kladiva netepou jak vřelé srdce kováře
Ji? nevyrobí ?ádnou čarovnou zbroj

Kovárna vychladla jak starcovy pa?e
Ji? nezazní v té místnosti nástrojů třesk
V Zeleném hvozdu usedl na v?echny ?al
Jasmuz usnul, své bohatství dal...

Jasmuz u? spí...
Jasmuz u? spí...