Slanej pot pálí
svìtla krev ti uvaøí
decibelù bouøe
ta tì vede k oltáøi
Namísto ?enský
jen pár kytar vyjících
a banda klukù
týhle hudbì vìøící

Pro vás metalových fans
pro vás budem hrát
vás jen metalových fans
vás se budem ptát

Tak jak vám sedí
ta na?e metalománie...

Transparenty v rukou
to je snad mámení
nevìøí? svým oèím
to u? je k zbláznìní
Buïte v?dycky s námi
a? je nás cvokù víc
kdy? vás bude sly?et
tak my vám vyjdem vstøíc

Pro vás metalových fans...

Tak jak vám sedí...

Zdá se mi v?echno jen jako
jako kdy? padá dùm
jako kdy? den u? konèí
jako zvuk prázdnejch strun
Snídanì taky jen jako
a jako kdy? jdu spát
nìkterý dny jako roky
jsem jako kdy? se mi to zdá

Dva lístky do ?antánu
jen jako, ?e jdu s nìkým
k ránu se vracím z flámu
ze schodù v metru sletím
Asi to bude tím, ?e jsem trochu
jako kdy? mám nohy z hlíny
anebo kámen v botì
trochu moc tìsný d?íny
vìènì sám, jak kùl v plotì
Asi to bude tím, ?e jsem trochu jako
jsem jako kdy? se mi to zdá

Boudu bych mìnil s Fíkem
jsem v cimøe dvakrát ètyøi
a dal?ím nocle?níkem
se mnou dva netopýøi
tak proè to divení, ?e jsem trochu
jako kdy? je v?echno jen jako
jako kdy? padá dùm
?ivot mi bì?í jen jako
jako zvuk prázdnejch strun
Asi to bude tím, ?e jsem trochu jako
jsem jako kdy? se mi to zdá

Jsem trochu jako

Nechám si zahrát
poslední valèík
u? mì to tady vá?nì nebaví
Vedle nás juchá
plesovej proutník
pøi tancích, který cpe? mi do hlavy
Tak u? dost!

Motýl mì dusí
a boty tlaèí
ani pár deci to hned nespraví
Orchestr zahrál
prej pro ty mlad?í
jen?e mám z toho u?i dìravý

Chvíle, kdy tì mám rád
jsou poøád krat?í a krat?í
pro tenhle ?ivotní styl
asi nemám dost sil
A tak ti povídám
tohle je poslední valèík
poslední, co ti dám
poslední, kterej ti zbyl

Nechám si zahrát...

Chvíle kdy tì mám rád...

Zaèalo to v pátek
jako správnej fór
kluci hudbou zbláznìný
v?ichni mìli svùj vzor
Pøipadlo nám krásný
svojí muziku hrát
odhodlaný, zmámený
v?echen èas tomu dát

Cesta, kterou to táhnem
je dost dlouhá
kdy? se upí?e?, zbývá
za svým stát
Neèekat, ?e nám svìt hned
padne k nohám
a? ti postaví hráz
trablù stopadesát
nesmí? to vzdát

Jeden lidovku z houslí
zaèal na bicí hrát
druhej s kytarou trápení
pro?il na ka?dej pád
?li jsme strachem bledý
zahrát písnièek pár
vydì?ený, zpocený
z toho, jak bouøil sál

Cesta, kterou to táhnem...

Nikdo nejsme profík
hrajem tak, jak se dá
?ádný oèi sklopený
rovnì tak, jak se má
Mìli jsme svý plány
ka?dej svùj ideál
zùstalo nám souzený
bít se za svùj styl dál

Cesta, kterou to táhnem...

Svoje malý já
skrytý za velkej strach
zavírá? ho do ètyø stìn
Øeèi ublí?ený
potom u piva král
jak chce? z toho vyjít ven
Kdy? bys mìl se sna?it
jenom výmluvy zná?
pøesnì tohle je tvùj styl
Svou vìc nedotáhne?
v èem to vìzí to ví?
málo vùle, málo sil

Vstávej
nejsou zdarma výhry
u? má? svùj èas
Vstávej
koleèko jsi v hodinách
Vstávej
nezkou?ej se tváøit
?e jsi ztratil hlas
Vstávej
je to daný, je to v nás
za svou vìc se prát

Svoje malý já...

Vstávej...

Kdyby chtìl, tak rozbíjí skály
má dost sil, a? moc na svùj vìk
dìlá box, je král støední váhy
nezná strach a chu? porá?ek
Ring je svìt, ve kterým válèí
ka?dej boj zatím vyhrál K.O.
nakonec dali mu jméno
který snad nejde zapomenout - Krakatit

Pøi?el èas, za malou chvíli
zaène jeho zápas finálový
zaznìl gong, diváci ?ílí
první kolo, soupeø neví co døív

Øíkám, je?tì kolo a jde do kolen
znám ho, a? se se mnou nìkdo vsadí
Dívej, jak ho drtí ka?dým úderem
vá?nì, to ho zatím jenom hladí

Krakatit, je to Krakatit
Krakatit, on je Krakatit

Plyne èas, v téhleté chvíli
bì?í jeho zápas finálový
zaznìl gong, diváci ?ílí
druhý kolo, soupeø neví co døív

Øíkám, v tomhle kole pùjde do kolen...

Krakatit...

Teï zaène boj u? vchází do arény
zbraò pevnì v rukou a tìlo samej sval
Nero si cvièí pohyb palcem k zemi
znamení prohry to gesto který znaj

Gladiátoøi teï jdou se na smrt bít
ví jeden ka?dý ?e vítìz právo ?ít má

Poslední dva u? zùstali tu sami
Spartakus dr?í svùj krátkej meè a ?tít
Tohle je souboj o vstup do vítìzný brány
ten proti nìmu má trojzubec a sí?

Gladiátoøi teï jdou se na smrt bít...

Gladiátor

Neví nikdo v lo?i senátorù
?e u? se blí?í vzpoura otrokù
Zatím se baví hledí na nì dolù
kdo koho zbaví na ?ivot nároku

Gladiátoøi teï jdou se na smrt bít...

Gladiátor

Ptá? se vá?nì siloèar osudu
kde sebral Mozart tu kapku génia
Jak Diogenes zalézá? do sudu
s nìèím novým nemá? chu? zaèínat
Kdy? starý nápady nesou jen ostudu
je chyba v lidech a tvá je nevina

Blázne snad nemyslí?
?e nìkdo z nás bude novej Amadeus
Blázne snad nemyslí?
?e nìkdo z nás je dal?í Amadeus

Pøijdou chvíle první závisti
nìkdo prej umí a tebe si nev?ímaj
Zlá krev pìní - semknutý èelisti
namísto chvály k èertu tì posílaj
Mo?ná dìlá? v kulturní komisi
takovej formát to u? je silná zbraò
Právo napsat hanlivý dopisy
a nìèí snahu poslat tím do hajan

Hrùza jak se tì?í?
kdy? jsi takhle podved svoji práci
na ten krásnej pocit
na opasek pøipnout nìèí skalp
Máme asi vìøit
?e mìl Jidá? smysl pro legraci
tak se uka?! - kdo jsi?
na tvou poèest vystøelí pár salv

Kdo z vás je dal?í Salieri

Pochybná sláva bejt králem zákazù
je to cítit, ?e trochu zahnívá
Pøibývá pochyb pøibývá dotazù
tím co jsi pøehnal moci ti ubývá
Pou?tí? svìtem ze vzteku tisíc fám
je nám jasný ?e jim sám nevìøí?
Ka?dej úspìch si èlovìk dìlá sám
ten ani Mozart nedostal k veèeøi

Blázne snad nemyslí?...

Holka s tebou chtìl bych pro?ít
aspoò tisíc a jednu noc
Nìco uvnitø ve mnì hoøí
brzy zaènu volat o pomoc
Cítím vùni tvojí kù?e
dej mi úsmìv a? mi napojí
Zraò mì jako trny rù?e
dám ti sousto do úst hladových

Proè se se mnou v?echno toèí
já se ptám - kdo mi odpoví
Pálí mì lasery tvých oèí
tvá pøítomnost jsou mý okovy

?eherezád má? chladný city
k tomu zvyky ?elmy dravý
?eherezád jen si pohrát
to je to co tì tak baví
U? tì znám - ?eherezád

V duchu trhám z tebe ?aty
moje rty tvoje hledají
Dej mi svojí rosy napít
u? jsem z tebe a? moc na kraji
Ïábel v tvém i v mojem tìle
do nás obou zvolna proniká
Èas nám kapky noci bere
pøestaò váhat! - køièím do ticha

Proè se se mnou v?echno toèí...

?eherezád...

Jde? ke dnu
u? flanïák zve tì ke zpovìdi
z cely smrti se tì?ko utíká
Jde? ke dnu
ptá? se, proè noc je tak krátká
strach ze tmy a nicoty tì proniká

Trest smrti
exekuce za svítání
svatební obøad, co nejde odmítnout
Trest smrti
ptá? se, proè noc je tak krátká
na tohle datum ti schùzku urèil soud

Má? rande na dne?ní ráno
èeká ta kráska - gilotina
Má? rande na dne?ní ráno
u? holka èeká

Dáma s kosou
v elegantním èerným plá?ti
asi tì?ko si s tebou zamrouská
Dámy s kosou
ptá? se, proè noc je tak krátká
tahle láska je taky francouzská

Má? rande na dne?ní ráno...

To vìèný bloudìní, smeti?tìm lásek bloudìní
Z cigaret kouøem promodrává
Zas dal?í louèení, krásný i smutný louèení
A v srdci u? nic nezùstává
Nic u? nezùstává

Nic na tom nezmìní?, øíkám Ti, ?e mì nezmìní?
Víc, ne? pár dní, to neuznávám
To ?e jsi poslední, v týhletý chvíli poslední
Ti ?ádný práva nepøiznává

Zapomeò
Mohlas ?ít celou noc, z mýho já brát si i dávat
Zapomeò
Mìlas nádhernou moc, probudit v tìle i ïábla
Zapomeò
øíkám ti zapomeò
Zapomeò
no tak zapomeò

Znám tohle bloudìní, smeti?tìm lásek bloudìní
Zas vrásek pár, no ?ádná sláva
Nemám rád louèení, krásný i smutný louèení
Kdy? v srdci nic mi nezùstává

Zapomeò
Mohlas ?ít celou noc, z mýho já brát si i dávat
Zapomeò
Mìlas nádhernou moc, probudit v tìle i ïábla
Zapomeò
øíkám ti zapomeò
Zapomeò
no tak zapomeò
Zapomeò
Zapomeò

Tváø jako køída je bledá
co za du?i skrývá
Kostým z kára, pí??alku svou
barvy - jen èerná a bílá
Kolombína tanèí dál
u? zase ji svádí
Stokrát ten pøíbìh musel hrát
se stejným koncem
stále stejný pár

Ví Harlekýn, co teï hledá
bílý líèidlo smývá
Kostým skládá, pak najednou
z barev jen èerná v nìm zbývá
Noèní mùra, noèní král
tak koho teï svádí
Sto krásnejch slov a slibù zná
ze kterejch nad ránem je jenom cár

Na prsa hlavu skloní
jako by skrýval splín
Pozná, jak srdce zlomí
krutej Harlekýn
Zas jen tu hlavu skloní
má v oèích chladnej stín
Øíká, ?e ?ít chce pro ní
krutej Harlekýn

Víc, ne? stokrát u? tuhle hru hrál
Víc, ne? stokrát a pak se jen smál

Tváø jako køída je bledá
co za du?i skrývá
Kostým z kára, pí??alku svou
barvy - jen èerná a bílá
Která z vás teï tanèit má
tak kdo koho svádí
Stokrát ten pøíbìh tady hrál
se stejným koncem
v?dycky jiný pár

Na prsa hlavu skloní...

Hejna havranù krou?í
kolem cest, který v dálce splynou
s ?átkem na èele tou?í?
pøidat plyn, znaèku highway minout
Pøední kolo tak zvednout
bránou iluzí projet nìkam jinam
nechat vzpomínky blednout
s vìtrem v u?ích tak snadno zapomínat

Chopper je sen
symbol ?ivotní styl
Chopper je sen
mo?ná zrovna tvùj cíl

V?ichni tíhnem, tíhnem, tíhnem k iluzím
ka?dej svou vlastní má
V?ichni tíhnem, tíhnem, tíhnem k iluzím
tì?ko se soudit dá
kdy v?echno je jinak

Spojku pomalu pou?tí?
cejtí? v motoru stádo koní
zlehka tu sílu zkou?í?
øekni, co se ti v hlavì honí
Celej v kù?i se øítit
cestou s pobøe?í pøejet na pobøe?í
mezi trucky se vklínit
poznat jakej je ?ivot bez otì?í

Chopper je sen...

V?ichni tíhnem...

Na co myslí?, i kdy? nechce?
co je stebou, ?e neusíná?
venku nì?ný kapka de?tì
dla?bu laskají a ty vzpomíná?
na ruce, v který právì mìnìj se tvý
to, co stíny kreslí po stìnách
není zrovna nevinný
tìlo má? horký

Zase spí? v noci sama
co z toho má?, kdy? mì odmítá?
zase spí? v noci sama
ty se v sobì vá?nì nevyzná?

Není smích to, èím se tøese?
hloupej lesk slzy na øasách
sladkej hlad, co v sobì nese?
ztrácí du?i v mìkkejch peøinách
zlej skøítek svìdomí chce zakázat snít
pøedstavy, co se vrací v ozvìnách
nejsou zrovna nevinný
tìlo má? horký

Zase spí? v noci sama...
V?dy? mù?e? pøijít, proè se leká?
ka?dou noc trápí? vlastní já
staèí jen chtít, naè je?tì èeká?
tìlo má? horký

Zase spí? v noci sama...

Za vra?du dnes fe?áckej kriminál
za názor døív jsi hoøel na hranici
To dìjin bìh v?emu dvì strany dal
ka?dej má pocit ?e je pøísedící

Loutky na nitkách
Soudí osud sám

Tak jak táhne bloudí? ?achovnicí
a? si pì?ák nebo bílej král
Konèí? prázdnej èeká? na krabici
nìkdo pì?ák jinej bílej král

Lovec i zvìø vítìzství nebo mat
v?dycky jsi jenom patník na krajnici
Konec je v?ech nedá se o nìj hrát
a? u? má? hrobku nebo ?ibenici

Loutky...

Tak jak táhne...

Dokonalá iluze dotykù tu pohøbila básnì
dokonalá iluze pohybù svìt umìlý vá?nì
Zlatej vìk Virtua Reality láká splní ti pøání
Zlatej vìk Virtua Reality láká chce dobrozdání

Dokonalá iluze ?ivota senzorový tìla
dokonalá smyslná ochota co pohltí tì celá
Zlatej vìk Virtua Reality láká splní ti pøání
Zlatej vìk Virtua Reality láká chce dobrozdání

Pít z horkejch rtù bajtový krásky
vize snù teï vychutnává?
Pít z horkejch rtù bajtový krásky
podléhá? u? se jí vzdává?

Dokonalý ?ílený splynutí co spaluje a? bolí
dokonalý nelidský prolnutí za svoje si zvolil
Zlatej vìk Virtua Reality láká splní ti pøání
Zlatej vìk Virtua Reality láká chce dobrozdání