Osudem uvìznìn do vìèných dnù
v krajinì mrtvé v království mrazu
mnoho let bloudì ledovou pustinou
èekajíc na konec je? vysvobodí

pohleï do propasti svého mrazivého konce
na èerných havraních køídlech spatøí? své utrpení
jedinou obìtí nikdy nekonèící ledové bouøe
ve vìèných okovech mrazu pozná? své sny

marnì hledá? úkryt na zmrzlých pláních
rudá krev kanoucí z ran
stále pøiná?í nové utrpení
poslední záchvìvy nadìje jsou smeteny bouøí

Skuèící vítr bièuje pláò
nesmrtelný øev posla trhá kùru stromù
pradávné stigma teï svírá tvá dlaò
prastarý odkaz slávy dávných bohù

studený mìsíc ozáøil stín
poselství bohù vrací se zpìt
silné hlasy dávných králù
obrazy dob pohøbených prachem

tisíce hlasù tu volalo svobodu
tisíce tìl tu na?lo svùj hrob
po mnoho let trpìli pod tíhou osudu
hrdí na tradice prastarých dob

Svobodný na cestì samotou lesní
?umìním hvozdu je? slýchám s hrdostí
vra?dící legie fale?né víry
okovy smutku je? du?i mi svazují

dnes naposled slzy mé kanou
køivdy odvìké koneènì pomstìny
zbranì v rukou krví zbrocené
v moudrosti stromù na?i zem bránily